Od příštího roku budou české směnárny a burzy jednou ročně hlásit Finanční správě, kdo u nich obchoduje a v jakých objemech. Vyplývá to z evropské směrnice a je to věc, kterou Česká republika ovlivnit nemůže. Ovlivnit ale může to, co se s údaji stane potom: jak dlouho je stát bude držet, kdo je bude smět spojit dohromady a jestli půjde zpětně zjistit, kdo se do nich díval a proč. Právě tomu se věnuje studie, kterou zpracoval Ing. Jan Šincl pod záštitou ČKMA.
Co se mění. Poskytovatelé služeb s kryptoaktivy budou o svých uživatelích oznamovat identifikační údaje, tedy jméno, adresu a daňové identifikační číslo, a k nim souhrnné objemy a počty transakcí za kalendářní rok. Oznamují se i převody na adresy mimo evidované poskytovatele. Jde o obdobu toho, co už roky funguje u bankovních účtů.
Proč záleží na uspořádání. Jednotlivý roční výkaz sám o sobě řekne málo. Jakmile se ale údaje spojí napříč poskytovateli a roky, vzniká kvalitativně jiný obraz: přehled o majetkové aktivitě konkrétního člověka v čase, včetně jeho identifikace a bydliště. Citlivost takového souboru je jiná než citlivost jednotlivého záznamu a odpovídá jí i to, jaká ochrana je namístě.
Čtyři otázky, na které zatím není odpověď. Kdo bude mít k údajům přístup a pro jaký účel? Půjde jedním dotazem spojit historii člověka napříč poskytovateli a roky? Bude každý přístup dohledatelný včetně jeho důvodu? Jak dlouho bude údaje uchovávat samotný stát a za jakých podmínek je vymaže? Zákonný text ani doprovodné materiály tyto otázky neřeší.
Co ČKMA prosazuje. Zkrátit dobu, po kterou musí poskytovatelé uchovávat doklady, z deseti let na kratší variantu, kterou evropská úprava připouští. Vypustit místo narození z okruhu oznamovaných údajů, což směrnice umožňuje. Zaznamenávat u každého dotazu do citlivých údajů jeho důvod a chránit tyto záznamy proti pozdější změně. A dát člověku možnost zjistit, kdo k jeho údajům přistupoval, s odkladem tam, kde by to ohrozilo probíhající řízení.
Co studie netvrdí. Nezpochybňuje výběr daní ani mezinárodní spolupráci při správě daní. Netvrdí, že stát data chránit neumí. Požaduje po něm, aby ochranu popsal v rozsahu, který umožní veřejnou kontrolu, a aby chybějící pravidla doplnil dřív, než systém spustí.
O studii
Autorem je Ing. Jan Šincl, studie vzniká pod záštitou České kryptoměnové asociace. Za obsah odpovídá autor. Vychází z veřejně dostupných pramenů, každé tvrzení je doloženo odkazem na zdroj. Text vychází ze stavu ke dni 15. září 2026.
Novinářům je k dispozici výkonný ředitel asociace na adrese info@ckma.cz.