DAC8: o čem rozhoduje Česká republika sama

Sněmovní tisk 98 převádí do českého práva evropskou směrnici DAC8 o oznamování údajů o kryptoaktivech. Rozsah toho, co se má oznamovat, určuje evropské právo a nerozporujeme ho. Česká republika ale rozhoduje sama o tom, jak dlouho bude údaje uchovávat, kdo je bude smět spojovat a vyhledávat a jak se bude přístup k nim kontrolovat. Právě tato část v návrhu popsaná není. Níže shrnujeme, co je podle nás potřeba upravit, a ke stažení nabízíme podrobnou studii i stanovisko z pohledu ústavního práva.

Stáhnout studii v PDF

Nová evidence spojí u statisíců uživatelů identifikační údaje s několikaletým přehledem jejich obchodní aktivity. Pravidla přístupu k takovému souboru, doba jeho uchování u správce daně ani způsob kontroly v zákonném textu nejsou. Ústavní soud přitom u obdobných evidencí opakovaně posuzoval právě tyto záruky, ne samotný sběr údajů.

Žádný z následujících bodů nesnižuje rozsah údajů, které stát podle evropského práva obdrží. Všechny míří na to, jak se s nimi nakládá poté.

1. Vypustit místo narození
Co upravit: vyškrtnout místo narození z čestného prohlášení i z oznámení (příloha č. 5 čl. C).
Proč: DAC8 tento údaj nevyžaduje a umožňuje jej neoznamovat, není-li poskytovatel povinen jej získat a zároveň oznámit (příloha VI, oddíl II C a III C). Český AML zákon ukládá pouze jeho zjištění. Každý údaj navíc je u statisíců uživatelů dalším důvodem neúplného prohlášení a následného zablokování klienta podle § 15zb.

2. Uchovávat údaje nejvýše pět let
Co upravit: stanovit, že Finanční správa uchovává údaje plošně nejvýše pět let a poté je vymaže, s výjimkou konkrétních odůvodněných případů; zkrátit desetiletou lhůtu u poskytovatelů na pět let (§ 12i, § 15zd).
Proč: DAC8 požaduje u státu nejméně pět let a ne déle, než je nezbytné (čl. 22 odst. 3), u poskytovatelů připouští rozmezí pěti až deseti let. Návrh volí horní hranici, dobu uchování u státu neurčuje vůbec, ačkoli v § 12j sám s pěti lety počítá.

3. Oddělit povinnou výměnu od nepovinného předávání do zahraničí
Co upravit: vyloučit nepovinné předávání údajů výlučně českých rezidentů z vlastního podnětu (§ 8b odst. 2); u třetích států podmínit výměnu rovnocennou ochranou důvěrnosti a osobních údajů (§ 15k).
Proč: povinnou výměnu podle DAC8 ani závazky plynoucí z práva EU tím nijak neomezujeme. U nepovinného předání má být zřejmý konkrétní daňový účel a jeho nezbytnost. Citlivé údaje se nemají předávat preventivně jen proto, že to technicky lze.

4. Chránit nejcitlivější vrstvu dat
Co upravit: přijmout celý report, ale odchozí převody a převody mimo evidované poskytovatele držet odděleně. Přístup úředníka vázat na konkrétní spis nebo doložený zákonný účel, vést nezměnitelné auditní záznamy s důvodem dotazu, zavést detekci neobvyklých přístupů a princip čtyř očí u exportů, technicky vyloučit hromadné řazení osob podle majetku a dát občanovi možnost zjistit, kdo a proč k jeho údajům přistupoval.
Proč: stejný model používá centrální evidence účtů u České národní banky. Ústavní soud v roce 2019 ocenil právě to, že oprávněné orgány nemají databázi, v níž by mohly libovolně vyhledávat (Pl. ÚS 45/17).

5. Počítat s lidským faktorem
Co upravit: navrhnout systém tak, aby jediný zaměstnanec, administrátor ani technický účet nemohl bez další kontroly sestavit nebo exportovat konsolidovaný profil občana. Před spuštěním provést nezávislý audit informačního systému.
Proč: riziko nespočívá jen v hromadném úniku dat. Stačí zneužití legitimního účtu, u kterého se objem přenášených dat nijak neliší od běžné práce, a běžné kontroly zaměřené na hromadné stahování je nezachytí.

6. Neodkládat ochranu kvůli jiným databázím
Co upravit: zavést uvedené záruky rovnou u nově budovaného systému, případnou širší diskusi o standardu pro ostatní daňové systémy vést souběžně.
Proč: to, že by si obdobné zlepšení zasloužily i jiné systémy, není důvodem stavět nový systém se stejnýmI slabinami.

7. Zakotvit základní záruky přímo v zákoně
Co upravit: upravit v zákoně podmínky přístupu, účel zpracování, auditovatelnost a zejména dobu uchování údajů.
Proč: Ústavní soud vyžaduje po státu informační sebeomezení, může-li své funkce zabezpečit i jinak (Pl. ÚS 26/16). Plošnou evidenci bez pravidel přístupu a likvidace údajů zrušil (Pl. ÚS 24/10) a obdobnou úpravu potvrdil až poté, co byly doplněny záruky (Pl. ÚS 45/17). Předkladatel sám označuje zpracování za rizikové a velkého rozsahu, hodnocení dopadů však zásah do soukromí neposuzuje.

Stáhnout studii v PDF

Stanovisko AK Gerloch v PDF

Podpora pozměňovacích návrhů
Uvedené body reflektují pozměňovací návrhy poslanců Havránka a Ševčíka, případně další ve stejném duchu. Jejich podporu považujeme za nejrychlejší cestu, jak problém vyřešit ještě v průběhu projednávání.

Kontakt
Rádi vše osobně vysvětlíme a odpovíme na dotazy k jednotlivým bodům. Ozvěte se na info@ckma.cz, případně datovou schránkou n4auscg.